Rychlý přehled: Co jsou básnická příslovce místa? Básnická příslovce místa (poetismy a archaická adverba lokace) jsou specifická příslovce používaná především v české poezii a umělecké próze 19. a raného 20. století k navození slavnostního, tajemného nebo historizujícího tónu. Mezi nejznámější patří výrazy jako onde, ondež, tamo, semo, vůkol, zúkol, opodál, podál, vně či kdes. Slouží … Číst dál

Rychlý přehled: Co jsou větné členy a jak je poznat ve větě? Větné členy jsou funkční prvky věty, které vznikají spojením slov do skladebních dvojic na základě významových a gramatických vztahů. Dělí se na základní větné členy (podmět a přísudek, tvořící základní skladební dvojici) a rozvíjející větné členy (předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk). Na … Číst dál

Funkční styly českého jazyka (stylové oblasti) představují ucelené soubory jazykových prostředků a postupů vybraných podle konkrétního komunikačního cíle a prostředí. V současné české stylistice rozlišujeme šest základních funkčních stylů: prostěsdělovací (běžná každodenní komunikace), odborný (věda, technika a výuka), administrativní (úřady, právní styk a formuláře), publicistický (hromadné sdělovací prostředky a žurnalistika), umělecký (esteticky působící beletrie a … Číst dál

Slohové útvary (žánry slohu) představují konkrétní typy jazykových projevů v českém jazyce, které mají ustálenou kompozici, cíl a jazykové prostředky (např. vypravování, popis, charakteristika, výklad, úvaha, fejeton, reportáž, zpráva, oznámení, žádost). Každý slohový útvar je tvořen kombinací pěti základních slohových postupů (informační, vyprávěcí, popisný, výkladový a úvahový) a zařazuje se do jednoho ze šesti funkčních … Číst dál

Slovo během může být v českém jazyce dvěma různými slovními druhy: nejčastěji vystupuje jako sekundární (nevlastní) předložka pojící se s 2. pádem (genitivem) s časovým významem (např. během roku, během prázdnin, během vyučování – slovní druh číslo 7). Druhou možností je podstatné jméno v 7. pádě jednotného čísla (instrumentálu) od podstatného jména běh vyjadřující způsob … Číst dál

Jediným pravopisně správným tvarem je v českém jazyce ztotožnit se (případně dokonavé ztotožnit) s předponou Z-. Zápis „stotožnit“ je v současné spisovné normě neplatný a představuje závažnou pravopisnou chybu. Předpona Z- se píše proto, že sloveso vyjadřuje změnu stavu a vytvoření totožnosti (stát se totožným, učinit totožným) od základového přídavného jména totožný. Hledáte důkladný pravopisný … Číst dál

Rozlišení tvarů přivést a přivézt se v české gramatice řídí způsobem pohybu a prostředkem dopravy: tvar přivést (s písmenem S) volíme pro pohyb po vlastních nohou nebo přenesené abstraktní vedení (od slovesa vést / vodit – např. přivést děti za ruku, přivést psa na vodítku, přivést firmu k zisku). Tvar přivézt (s písmenem Z) používáme … Číst dál

Jediným pravopisně správným zápisem v českém jazyce je vzpomněl (případně vzpomněla, vzpomnělo, vzpomněli, vzpomněly) s písmennou skupinou -MNĚ-. Zápis „vzpoměl“ je závažnou pravopisnou chybou, která vzniká pod vlivem zjednodušené mluvené výslovnosti. Písmeno N v kořeni slova zachováváme, protože vychází z dokonavého infinitivu vzpomenout a příbuzných slov připomenout, zapomenout a pomněnka. Pravopisná dvojice vzpomněl, nebo vzpoměl … Číst dál

Jediným spisovným tvarem v současném českém jazyce je zpracovat s předponou Z-. Podoba „spracovat“ se v češtině nepoužívá a představuje hrubou pravopisnou chybu. Předpona Z- vyjadřuje dokončení děje, změnu stavu a vytvoření výsledného produktu z výchozího materiálu (např. zpracovat suroviny na výrobky, zpracovat téma referátu, zpracovat těsto). Hledáte ucelený a přehledný pracovní list na téma … Číst dál

Slovo uzemnění se v českém jazyce píše s dvěma N (-nn-). Jde o podstatné jméno slovesné odvozené od slovesa uzemnit, které vzniklo z přídavného jména zemní (s kořenem zem- a příponou -ný). Skloňuje se podle měkkého vzoru stavení (střední rod). Ve věcném významu označuje vodivé spojení elektrického zařízení se zemí pro zajištění bezpečnosti, v psychologii … Číst dál