V českém jazyce je jediným správným, spisovným a gramaticky přípustným tvarem slovo kromě (psáno pouze s písmenem m, bez vloženého n). Tvar kromně je častá pravopisná chyba, která v žádných pravidlech českého pravopisu ani slovnících neexistuje. Slovo kromě funguje nejčastěji jako nevlastní předložka pojící se výhradně se 2. pádem (genitivem) ve významu „vyjma, mimo“ nebo … Číst dál

V českém jazyce je jediným správným a spisovným tvarem sloveso skolit (s počátečním písmenem s-). Znamená usmrtit zvěř při lovu, srazit protivníka k zemi nebo přeneseně podlehnout nemoci či únavě (např. lovec skolil mohutného jelena, chřipka skolila půlku třídy). Předpona s- zde jednoznačně vyjadřuje směr shora dolů, tedy k zemi. Tvar zkolit je hrubá pravopisná … Číst dál

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v českém jazyce určuje psaní koncovky příčestí minulého (-i/-y/-a) podle mluvnického rodu podmětu. Pokud je v podmětu zastoupen rod mužský životný, píšeme v koncovce přísudku vždy měkké -i (např. muži pracovali, psi štěkali, otcové a matky přišli). U rodu mužského neživotného a rodu ženského píšeme tvrdé -y (stroje … Číst dál

Výraz naostro se v českém jazyce píše standardně dohromady jako jedno slovo, tedy jako příslovečná spřežka (např. hrát divadlo naostro, zkouška naostro, střílet naostro či jít naostro bez spodního prádla). Oddělený zápis na ostro je ve všech těchto přenesených a ustálených významech pravopisnou chybou. Pamatujte si: pokud mluvíte o ostrém provozu, zkoušce nebo oblečení, píšeme … Číst dál

V českém pravopisu je jediným správným a spisovným tvarem sloveso zpracovat (s předponou z-). Vyjadřuje přetvoření suroviny, dokončení pracovního úkolu, vytvoření uceleného díla nebo analytické vyhodnocení dat (např. zpracovat těsto, zpracovat diplomovou práci, zpracovat informace). Podoba spracovat je v českém jazyce neexistující a nesprávná (tvar spracovať patří do slovenštiny). Pamatujte si: v češtině píšeme vždy … Číst dál

Sloveso přivést (se souhláskou s) znamená doprovodit někoho pěšky, přimět k příchodu či uvést do určitého stavu (např. přivést kamaráda na oslavu nebo přivést někoho k rozumu). Naopak tvar přivézt (se souhláskou z) vyjadřuje přepravu osob či nákladu dopravním prostředkem (např. přivézt nákup autem či přivézt dárky z dovolené). Zlatá pomůcka zní: přivést = vedu … Číst dál

Slovo raný (s jedním n) označuje časný, brzký vývojový stupeň či počáteční fázi (například raný středověk, rané brambory nebo rané dětství). Výraz ranný (se dvěma nn) je odvozen od podstatného jména ráno, v dnešní běžné češtině se však takřka výhradně nahrazuje měkkým tvarem ranní (například ranní ptáče, ranní káva či ranní noviny). Základní pravidlo zní: … Číst dál