Rychlá odpověď: Oxymoron je stylistická figura a básnický prostředek, který spojuje dvě slova vzájemně se vylučujícího významu (tzv. protimluv). Nejznámějším českým příkladem je Máchovo „mrtvé milenky cit“ nebo z běžné mluvy výraz „živá mrtvola“. Jde o cílený umělecký záměr, který posiluje dramatičnost a napětí.
Oxymoron je fascinující jazykový fenomén, se kterým se setkáváme nejen při hodinách češtiny, ale i v každodenním životě. Pokud hledáte stručnou odpověď na otázku, oxymoron co to je, pamatujte, že se jedná o záměrné spojení slov, jež si logicky odporují. Nejedná se o chybu, nýbrž o cílenou hru s jazykem, která upoutá pozornost a nutí k hlubšímu zamyšlení.
Samotné slovo „oxymoron“ je vlastně ukázkovým příkladem této figury. Pochází ze staré řečtiny a vzniklo spojením slov oxys (což znamená ostrý nebo chytrý) a mōros (tupý či hloupý). Už jeho samotný název je tedy mistrovský protimluv. Tento básnický prostředek byl využíván už ve starověku k vyjádření složitých a těžko popsatelných emočních stavů, kde běžná slova zkrátka nestačila.
Rozdíl mezi paradoxem a oxymóronem
Často dochází k záměně s jinými literárními pojmy. Zásadní rozdíl mezi paradoxem a oxymóronem tkví v jejich rozsahu a celkovém sdělení. Zatímco oxymóron staví dvě protichůdná slova přímo vedle sebe (např. „zdravý nemocný“), paradox představuje širší myšlenku nebo celý výrok, který se zdá být logicky protichůdný, ale ve skutečnosti odhaluje skrytou hlubší pravdu (např. Sókratovo slavné „Vím, že nic nevím“).
Studenti také občas matou pojmy tautologie a pleonasmus. Tyto pojmy ale naopak představují nadbytečné hromadění slov stejného významu a fungují tedy přesně opačně než oxymóron.
Oxymoron příklady z literatury i reálného života
Nejznámější oxymoron příklady z literatury pocházejí z pera českých klasiků. Nejslavněji tento básnický prostředek oxymoron využil Karel Hynek Mácha ve své básni Máj. Klasické příklady oxymóronu z tohoto díla jako „zbortěné harfy tón“, „ztrhané struny zvuk“ nebo „mrtvé milenky cit“ znají snad všichni. Stylistická figura tímto způsobem podtrhuje beznaděj a melancholii romantismu.
Tento jev ale nežije jen v učebnicích. V běžné komunikaci nevědomky používáme humorné či pragmatické protimluvy. Výrazy jako „veřejné tajemství“, „kontrolovaný chaos“ nebo „ohlušující ticho“ jsou důkazem, že oxymóron je stále živým a vysoce funkčním prostředkem naší řeči.
Srovnání klíčových literárních figur
Termín
Základní princip
Typický příklad
Oxymoron
Dvě slova s navzájem opačným významem hned vedle sebe.
Hlasité ticho, živá mrtvola.
Paradox
Celé tvrzení, které působí nesmyslně, ale dává smysl.
