Rychlá odpověď: Jediný gramaticky správný tvar je prosím tě (psáno zvlášť jako dvě oddělená slova). Tvar „prosímtě“ je striktně nespisovný. Pokud přemýšlíte, jak se píše prosím tě, pamatujte na to, že se jedná o spojení dvou samostatných slovních druhů – slovesa a zájmena.
Prosímtě x prosím tě je jedním z nejčastějších pravopisných oříšků v češtině, přestože pravidlo je zcela jednoznačné. Ať už řešíte dotaz prosím tě nebo prosímtě při psaní pracovního e-mailu, rychlé zprávy na chatu, nebo při tvorbě formálního textu, spisovná čeština uznává pouze dvouslovnou variantu. Z čeho ale tento hluboce zakořeněný zmatek pramení a proč děláme tuto chybu tak často?
Proč nás láká psát to dohromady? (Fonetické splývání)
Když na internetu hledáte prosímtě pravopis, pravděpodobně vás zmátla naše mluvená řeč. V rychlé konverzaci totiž přirozeně dochází k takzvanému fonetickému splývání. Mluvčí obě slova vysloví jako jeden kompaktní celek bez jakékoliv pauzy. Protože to našemu uchu zní jako jedno slovo, naše ruka má automatickou tendenci to tak i psát.
Gramaticky se však jedná o dvě samostatná slova: plnovýznamové sloveso (prosím) a osobní zájmeno ve 4. pádu (tě – tedy akuzativ). Z formálního i logického hlediska je tento jev zcela totožný se spojením prosím vás, které by nikoho nenapadlo psát dohromady.
Vsuvka vs. Přímý předmět: Kdy se píše čárka?
Mnohdy si lidé nejsou jisti, jaká pravidla pro interpunkci zde platí. Kdy patří čárka před prosím tě a kdy ne? Správná interpunkce a čárka ve větě přímo závisí na tom, jakou syntaktickou funkci daný výraz plní:
- Jako vsuvka: Výraz funguje pouze jako postojová či apelová část věty. Doplňuje emocionální zabarvení, zdvořilostní tón a lze jej z věty zcela vyškrtnout beze změny jejího smyslu. V takovém případě se z obou stran striktně odděluje čárkami. Příklad: „To mi, prosím tě, ani neříkej.“
- Jako přímý předmět: Zde má sloveso prosit svůj primární význam a zájmeno je jeho klasickým předmětem. Čárka se před něj nepíše. Příklad: „Velmi prosím tě o chvilku strpení.“
Proč to není příslovečná spřežka?
Mnoho pisatelů se mylně domnívá, že tvar zmutoval do takzvané příslovečné spřežky (podobně jako se to v historii stalo u slov zpaměti nebo bohužel). Skutečná příslovečná spřežka vzniká historickým spojením předložky s jiným slovním druhem do jednoho logického celku. V našem případě se však stále jedná o pouhé spojení plnovýznamového slovesa a zájmena. K žádnému morfologickému splynutí nedochází, a proto neexistuje gramatický důvod, proč psát slova dohromady.
| Skutečné příslovečné spřežky (dohromady) | Běžné spojení slov (zvlášť) |
|---|---|
| zpaměti (z + paměti) | prosím tě (sloveso + zájmeno) |
| bohudík (bohu + dík) | prosím vás (sloveso + zájmeno) |
| nahoru (na + horu) | děkuji ti (sloveso + zájmeno) |
Správně vs. Špatně v praxi
- ✅ Správně: Mohl bys mi, prosím tě, zavolat zítra? (Funkce vsuvky)
- ✅ Správně: Opravdu prosím tě o radu. (Funkce předmětu)
- ❌ Špatně: Mohl bys mi prosímtě pomoci? (Nespisovný patvar)
- ❌ Špatně: To mi prosimtě ani neříkej. (Chybí interpunkce, čárky a je to napsáno dohromady)
