Produced with AI. This article was artificially generated. Editorial responsibility: Učit-Jinak.cz.
V českém jazyce je jediným správným, spisovným a gramaticky platným tvarem sloveso ztotožnit (stejně jako tvary ztotožňovat, ztotožnění nebo zvratné ztotožnit se). Píše se výhradně s počátečním písmenem Z. Tvar stotožnit je hrubá pravopisná chyba, která vzniká fonetickým klamem vlivem spodoby znělosti a v Pravidlech českého pravopisu ani Slovníku spisovné češtiny neexistuje.
Psaní předpon s- a z- patří k nejčastějším kamenům úrazu v českých textech. Zvláště u slovesa ztotožnit se lidé často dopouštějí chyb, protože při běžné řeči vyslovují na začátku slova zřetelné [s]. Proč tomu tak je, podle jakého mluvnického pravidla se psaní řídí a jaký je přesný význam tohoto slovesa v různých kontextech? V tomto podrobném článku si vše důkladně rozebereme, abyste už nikdy nezaváhali.
Základní pravidlo českého pravopisu pro volbu předpony z- říká, že tato předpona slouží k tvoření sloves od podstatných nebo přídavných jmen s významem „učinit někoho/něco takovým“ (tedy způsobit změnu stavu nebo udělat předmět nositelem dané vlastnosti).
Sloveso ztotožnit je odvozeno od přídavného jména totožný (které samo vychází ze zájmena týž, tentýž, toto):
totožný → ztotožnit = učinit totožným, prohlásit za totožné, najít shodu mezi dvěma entitami.
Jedná se o naprosto identický slovotvorný postup jako u dalších známých sloves:
jednoduchý → zjednodušit (učinit jednoduchým)
přístupný → zpřístupnit (učinit přístupným)
přesný → zpřesnit (učinit přesným)
přísný → zpřísnit (učinit přísným)
lidský → zlidštit (učinit lidským)
dokonalý → zdokonalit (učinit dokonalým)
Předpona s- se naproti tomu používá pro směr shora dolů (např. shodit, skolit, skácet) nebo pro směr z různých stran do jednoho místa (např. sbírat, shromáždit, slít). Ani jeden z těchto prostorových významů u slova ztotožnit nepřipadá v úvahu, proto je tvar se S mluvnicky vyloučený.
Pravopisná varianta
Pravopisný status
Slovotvorný význam
Příklad správného užití
Ztotožnit (se Z)
Jedině správný a spisovný tvar
Učinit totožným (od slova totožný)
Policie pomohla ztotožnit podezřelého. Ztotožňuji se s vaším názorem.
Stotožnit (se S)
Pravopisná chyba
Neexistující tvar způsobený spodobou znělosti
Nikdy nepoužívat v žádném textu!
Fonetická past: Proč tolik lidí píše stotožnit?
Důvod, proč lidé tak často chybují a píší stotožnit, spočívá v jevu zvaném asimilace znělosti (spodoba znělosti):
Předpona z- obsahuje znělou souhlásku [z].
Kořen slova začíná neznělou souhláskou t.
Když se v češtině setká znělá souhláska s následující neznělou souhláskou, znělá souhláska se přizpůsobí a vysloví se jako její neznělý protějšek: ze znělého [z] se stává neznělé [s].
Ve fonetické transkripci tedy slovo vyslovujeme jako [stotožňit]. Český pravopis je však založen na morfologickém (tvaroslovném) principu – zachováváme grafickou podobu předpony z- bez ohledu na to, jak ji asimilace znělosti akusticky mění při výslovnosti. Úplně stejně píšeme zpívat [spívat], způsobit [spůsobit] nebo ztráta [stráta].
Významy slovesa ztotožnit a ztotožnit se
1. Ztotožnit někoho/něco (tranzitivní sloveso)
V tomto významu znamená slovo zjistit totožnost (identifikovat) nebo prohlásit dvě věci za identické:
Kriminalistům se podařilo ztotožnit neznámého pachatele podle otisků prstů.
Hlídka policie ztotožnila osoby zdržující se v parku po zavírací době.
Filozof ve svém traktátu ztotožnil pojem štěstí s vnitřním klidem.
2. Ztotožnit se s někým/něčím (zvratné sloveso)
Spojení s předložkou s (se 7. pádem) vyjadřuje hluboký vnitřní souhlas, přijetí názoru za vlastní nebo vcítění se do jiné osoby:
Plně se ztotožňuji s vaším hodnocením situace. (= naprosto s vámi souhlasím).
Čtenář se snadno ztotožní s hlavní hrdinkou románu. (= vcítí se do jejích emocí a prožívání).
Vedení firmy se neztotožnilo s navrženým plánem propouštění.
Příbuzná slova, ve kterých píšeme rovněž Z:
Pamatujte, že předpona z- zůstává ve všech odvozeninách a gramatických tvarech tohoto slovního hnízda:
ztotožnění (podstatné jméno slovesné – např. proběhlo úspěšné ztotožnění svědka)
ztotožňovat / ztotožňovat se (nedokonavý vid – např. dlouhodobě se ztotožňuje s touto myšlenkou)
ztotožněný (přídavné jméno trpné – např. ztotožněná osoba)
neztotožnitelný (přídavné jméno vyjadřující nemožnost identifikace)
Cvičení: Vyzkoušejte si své znalosti
Vyberte správnou variantu v závorkách a otestujte svou jistotu v pravopisu:
Nemohu se plně (stotožnit / ztotožnit) s těmito novými pravidly.
Při silniční kontrole byl řidič vyzván, aby se (stotožnil / ztotožnil).
Vedení školy se (neztotožnilo / nestotožnilo) s kritikou rodičů.
Podle kamerových záznamů bylo snadné (ztotožnit / stotožnit) pachatele.
Proces (stotožnění / ztotožnění) proběhl během několika minut.
Klikněte pro zobrazení správných odpovědí
Správné řešení:
ztotožnit – vždy s předponou Z (učinit totožným s pravidly).
ztotožnil – policejní i úřední úkon prokázání totožnosti.
neztotožnilo – záporný tvar od slovesa ztotožnit se.
ztotožnit – identifikovat totožnost osoby.
ztotožnění – podstatné jméno píšeme výhradně se Z.
Často kladené otázky (FAQ)
Proč slyším [stotožnit], když se píše ztotožnit?
Jde o přirozený proces v české fonetice zvaný asimilace (spodoba) znělosti. Znělá souhláska Z stojí bezprostředně před neznělou souhláskou T, což způsobí, že se Z automaticky vysloví nezněle jako [s]. V pravopisu se však řídíme původem slova od přídavného jména totožný a předponou z- vyjadřující změnu stavu.
Existuje v nějakém starém textu tvar „stotožnit“?
Ne, ani v historické češtině nebyl tvar stotožnit kodifikován. Od vzniku novodobého českého pravopisu a kodifikace obrozeneckých slovníků byl vždy jediným správným tvarem ztotožnit.
Jaký je rozdíl mezi slovy „identifikovat“ a „ztotožnit“?
Významově jsou tato slova téměř synonymní. Identifikovat je slovo cizího (latinského) původu, zatímco ztotožnit je ryze český ekvivalent. V právním a policejním jazyce se běžně používají obě (např. ztotožnění / identifikace osoby).
