To se cení cenní – to je jedna z nejčastějších pravopisných záhad, kterou řeší při psaní textů téměř každý z nás. Na první pohled se zdá, že rozdíl je nepatrný, ale z hlediska jazykových pravidel jde o naprosto odlišná slova, která mají zcela jiný význam a původ. Pokud nechcete v pracovních e-mailech nebo oficiálních textech působit neprofesionálně, je důležité si tento rozdíl jednou provždy ujasnit.
Rychlá odpověď: Podstatné jméno ceník (dokument s cenami) se píše vždy s jedním „n“, protože je odvozeno od slova cena příponou -ík. Naopak tvar cenní se dvěma „n“ je množné číslo přídavného jména cenný (mající velkou hodnotu, např. cenní pomocníci).
Tajemství bezchybného psaní spočívá v morfologické stavbě slova. Základem je vždy kořen slova cena. Pokud vytváříme podstatné jméno označující přehled cen, přidáváme k tomuto základu pouze příponu -ík. Výsledkem je tvar s jedním n, proto když si opakujeme pravidla, platí pro ceník jedno n.
Toto pravidlo funguje i pro sloveso cenit. Ať už jde o to, že agresivní pes cení zuby, nebo se snažíte zjistit, jaký má pochvala to se cení pravopis, vždy si vystačíme s jedním „n“.
Dvě „n“ naopak potřebujeme tehdy, když tvoříme přídavné jméno cenný (tedy mající velkou hodnotu). K základu cen- totiž připojujeme příponu -ný (vzniká tak cen+ný). Množné číslo životných jmen mužského rodu od tohoto přídavného jména pak zní cenní (například cenní pomocníci).
Proč vlastně tolik lidí vyhledává, jak se píše ceník? Hlavním viníkem bývá velmi často slovenština. Ve slovenském jazyce je totiž absolutně korektní a spisovná varianta s dvojitým n – tedy cenník. Český pravopis ale tuto formu vůbec nezná a striktně vyžaduje „n“ pouze jedno. Při řešení dilematu ceník vs cenník si proto vždy uvědomte, pro jaké publikum svůj text připravujete.
Pokud stále váháte, vyzkoušejte mnemotechnickou pomůcku: představte si jiná, podobně tvořená slova. Zařaďte si ceník do stejné gramatické skupiny jako slova deník (od slova den), viník (od slova vina) nebo kameník (od slova kámen). Ve všech těchto slovech je jednoznačně slyšet i psát pouze jedno n.
Příklady z praxe: Vzorové věty
Nejlépe si pravopis ceník a s ním souvisejících slov zažijete na konkrétních situacích z běžného života. Často se také plete cenný vs ceněný, což ukážeme níže.
Jen jedno n (od slova cena):
Aktuální ceník kadeřnických služeb visí u vchodu.
Zákaznický servis je perfektní, to se cení!
Zlý pes na souseda přes plot cení zuby.
Dvě n (od přídavného jména cenný):
V týmu máme skutečně velmi cenní odborníci.
Na výstavě chyběly ty nejvíce cenné sbírky.
Časté dotazy (FAQ)
Jak se píše ceník? Spisovná čeština zná pouze jeden správný tvar, a to ceník s jedním „n“. Slovo vzniklo přidáním přípony -ík ke kořenu slova cena.
Existuje české slovo cenník? Ne, v češtině se slovo cenník vůbec nepoužívá. Tento tvar, psaný se dvěma „n“, je však pravopisně správný ve slovenštině, což vede k častým záměnám a zmatkům.
