ikdyz i kdyz: Zajímají vás rozdíly mezi těmito variantami a chcete mít při psaní konečně absolutní jasno? Správně se píše výhradně odděleně, tedy jako dvě slova – i když. Tvar ikdyž je naopak hrubá pravopisná chyba, která v oficiálním slovníku spisovného českého jazyka zkrátka vůbec neexistuje.
Rychlá odpověď: Jaký je správný pravopis tohoto jevu?
Jediná gramaticky správná a všeobecně přípustná varianta je i když (psáno vždy zvlášť jako dvě samostatná a plnovýznamová slova). Český jazyk neuznává žádnou výjimku, kdy by se dalo legitimně použít slovo ikdyž napsané dohromady. Před spojením „i když“ se navíc ve větě zpravidla píše čárka, protože uvozuje takzvanou vedlejší větu přípustkovou. Zapamatujte si to a už nikdy neuděláte chybu v e-mailech či školních testech.
Proč píšeme i když striktně odděleně?
Podle oficiální jazykové příručky, kterou vydává Ústav pro jazyk český a kterou jasně stanovují pravidla českého pravopisu, se toto specifické spojení skládá ze dvou zcela odlišných slovních druhů. V první řadě tu máme neohybný slovní druh, kterým je částice i. Její primární úlohou je plnit ve větě zdůrazňovací funkci. V druhé řadě k ní do páru přistupuje podřadicí spojkakdyž.
Přestože obě slova ve výsledném textu fungují společně jako jeden ucelený významový celek pro vyjádření přípustky a mají v podstatě úplně stejný význam jako jednoslovné alternativy ačkoli nebo přestože, nikdy je nesmíme slučovat do jednoho slova. Každá částice v češtině má totiž svou naprostou gramatickou nezávislost a ve většině případů se graficky nespojuje s dalším navazujícím slovem do jednoho nového tvaru.
Pravidla pro interpunkci: Čárka před i když
Dalším velmi častým a logickým dotazem mnoha pisatelů, copywriterů i samotných studentů je to, jak se v tomto případě vlastně správně používá interpunkce. Čárka před i když se píše prakticky v každém myslitelném případě, pokud toto spojení uvozuje vedlejší větu, která je gramaticky a významově závislá na větě hlavní.
Základní a nejdůležitější pravidlo pro umístění čárky jasně říká, že interpunkční znaménko se umisťuje vždy celistvě před částici „i“, nikoliv až mezi obě slova. Správný a bezchybný zápis tedy vypadá jednoznačně takto: Rozhodl se bez zaváhání pokračovat v běhu, i když byl už velmi fyzicky unavený. Občas v textech můžeme vidět zoufalé snahy napsat čárku až za písmeno „i“, což je však z gramatického a syntaktického hlediska zcela nesprávné a celému souvětí to nedává žádný logický smysl.
Jasné příklady použití ve větách a souvětích
Zde je několik názorných a snadno pochopitelných ukázek toho, jak se tento gramatický jev správně používá v běžné psané praxi, pracovní korespondenci a v každodenní komunikaci. Pečlivě si všimněte zejména umístění interpunkce:
Můj mladší bratr náročnou zkoušku zvládl na výbornou, i když se na ni vůbec systematicky neučil. (Správný zápis, čárka stojí bezpečně před „i“)
I když venku velmi silně pršelo a foukal vítr, vydali jsme se na naši naplánovanou procházku hluboko do hor. (Zde stojí spojení slov logicky hned na začátku věty, čárka jej proto nepředchází)
Tento složitý a velký projekt určitě dokončím včas a bez zpoždění, i když mi to pravděpodobně zabere úplně celý víkend a nebudu mít takřka žádný volný čas na odpočinek.
Jejich oblíbený sportovní tým nakonec dokázal zvítězit, i když v prvním poločase utkání poměrně výrazně a jasně prohrával.
